Praha - Třetí balíček opatření, která mají snížit množství byrokracie, schválila dnes na návrh ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) vláda. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Balíček počítá například se zrušením povinnosti předložit fyzickou fotografii pro vydání průkazu osoby se zdravotním postižením či rozšířením digitalizace u pracovněprávních vztahů například tím, že bude možné zasílat méně důležité dokumenty na e-mail nebo v rámci vnitřního informačního systému zaměstnavatele.
Předchozí dva takzvané antibyrokratické balíčky schválil kabinet v srpnu 2022 a loni v červnu. Přispěly například ke zrušení povinných periodických lékařských prohlídek pro zaměstnance v nerizikových profesích, ke zvýšení hranice obratu pro povinné placení DPH a hranice obratu k placení paušální daně na dva miliony korun či k zavedení možnosti podávat žádosti o všechny typy důchodů on-line.
Aktuální balíček obsahuje 29 opatření, která mají snížit administrativu podnikatelům, živnostníkům i občanům. Balíček usiluje o zrušení administrativy, případně tlačí na její omezení a digitalizaci. Schválené usnesení vlády dává jednotlivým ministerstvům za úkol připravit návrh řešení pro opatření z balíčku do konce září. "Je cestou k tomu, jak zrušit zbytečné regulace, které se ukazují jako zbytečné nebo zatěžující, a přesto je stát vyžadoval," řekl Fiala.
Třetí balíček počítá mimo jiné se zrušením ohlašovací povinnosti o povinném podílu pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají přes 50 procent osob se zdravotním postižením. "Tyto informace o počtech lze totiž získat ze čtvrtletních přehledů, které zaměstnavatelé odevzdávají průběžně," uvedl Šalomoun v tiskové zprávě. Digitalizovat by se mělo prokazování zaplacení spotřební daně při přepravě, počítá se i s dalšími změnami u pracovnělékařských prohlídek.
Šalomoun sbírá podněty na další balíček, nápady předkládají sama ministerstva. "Pořád v této aktivitě pokračujeme dále," řekl ministr ČTK.
Vláda udělala další krok k integraci rozvojové banky a exportní banky
Vláda dnes schválila zákon o Národní rozvojové bance (NRB), je to krok k její budoucí integraci s Českou exportní bankou (ČEB). Norma zároveň umožní NRB vydávat střednědobé dluhopisy se státní zárukou. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) schválení zákona pomůže zajistit lepší financování strategických projektů pro rozvoj Česka. Normu nyní ještě musí posoudit Parlament.
Fiala po jednání vlády řekl, že zákon umožní více zapojit NRB do financování místních projektů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doplnil, že NRB bude v budoucnu hrát významnější roli při strategických investicích v Česku s ohledem na to, že země přestane být čistým příjemcem z rozpočtu Evropské unie. Zdůraznil, že NRB by neposkytovala dotace, ale půjčky a podobné návratné finanční nástroje.
Návrh zákona o NRB stanovuje jako cíle banky podporovat hospodářský, sociální a environmentální rozvoj České republiky a projekty obcí a krajů. Podle důvodové zprávy k zákonu bude také NRB poskytovat poradenskou činnost pro veřejný sektor týkající se financí.
Norma také umožní, aby stát vlastnil ČEB i zprostředkovaně přes jinou instituci, což umožní její sloučení s NRB. Záměr sloučit obě státní banky schválila vláda loni, ČEB by se měla stát dceřinou společností NRB. Cílem tohoto kroku je, aby se Národní rozvojová banka stala významnějším součástí hospodářské politiky a silným partnerem pro podporu malých a středních podniků. Rozvojová banka by také měla hrát roli při výstavbě infrastruktury, zelené tranzici či digitalizaci.
Zákon rovněž vyjímá NRB z působnosti evropské směrnice pro dohled nad bankami. Na NRB se tak nebudou vztahovat některé povinnosti pro banky, zároveň ale přijde o možnost přijímat vklady od občanů, což se však už nyní neděje. NRB na základě zákona také bude moct získat státní záruku za některé dluhy, což jí umožní snáz a levněji emitovat dluhopisy pro financování svých projektů.
NRB je na trhu od roku 1992 a do září 2021 působila pod značkou Českomoravská rozvojová a záruční banka. Od svého založení poskytla soukromému a veřejnému sektoru podporu v podobě záruk a zvýhodněných úvěrů přes 500 miliard korun. Je stoprocentně vlastněná státem.
ČEB vznikla v roce 1995 a je součástí systému státní proexportní politiky. Od té doby podpořila přes 1860 obchodních případů ve více než 94 zemích v objemu přesahujícím 380 miliard korun. Posláním banky je podporovat český vývoz a povědomí o ČR ve světě. Většinovým vlastníkem České exportní banky je stát, minoritní podíl v ní drží státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). V souvislosti s integrací NRB a ČEB by mělo ministerstvo financí podíl EGAP vykoupit a následně vložit všechny akcie ČEB do základního kapitálu NRB.
